SVĚTELNÁ  KNIHOVNA    STAŽENÍ  KNIHY

 

 

 

TAJEMSTVÍ NEBE

 

 

Výňatky z díla

 

Emanuele Swedenborga

 

 

 

 

1747 - 1771

 

 

www.andele-nebe.cz

www.vesmirni-lide.cz


 

 

 

 

 

Následující útlá knížka obsahuje citáty z rozsáhlého teologického díla švédského vědce, filozofa, teologa a mystika 18. století, Emanuele Swedenborga. Tyto citáty jsou pouze nepatrnými výňatky z obrovského, vnitřně provázaného a souvislého teologického souboru čítajícího dohromady přibližně 30 svazků. Cílem následujících úryvků je nabídnout čtenáři náměty pro přemýšlení, umožnit reflexi nad tvrzeními, jejichž krása a logičnost je výmluvná sama o sobě, a může oslovit a inspirovat všechny, kteří cítí vnitřní touhu nalézat odpovědi na otázky, které si lidé kladli od samého počátku lidské existence.

 

Lenka Máchová

 

 

Text na zadní obálce knihy:

 

 

Lidé, mající v sobě hluboce zakořeněnou touhu po poznání, si odedávna kladli vždy stejné prastaré otázky: Jak a proč začal svět existovat ?  Je-li Bůh, co je Jeho podstatou ?  Co je podstatou člověka ?  Proč člověk žije ?  Jak má žít ?  Co se s ním stane po smrti ? apod.

 

Citáty, obsažené v této knížce, se dotýkají těchto věčných otázek o Bohu, o životě a jeho smyslu. Pocházejí z rozsáhlého teologického díla švédského vědce, filozofa, teologa a mystika 18. století, Emanuele Swedenborga. Nabízejí inspiraci k přemýšlení a reflexy nad náměty, pomocí nichž se člověk snaží pozdvihnout ze své pozemské, dočasné a pomíjivé existence k tomu, co je VĚČNÉ, PRAVDIVÉ A KRÁSNÉ.

 

 

 

 

 

 

„Nyní je již dovoleno vstoupit s porozuměním do mysterií víry“

 

 

 

 

 

BŮH

 

 

Všechny věci jsou plné Boha, a všechny berou svůj podíl z této plnosti.

 

Pravé křesťanské náboženství 364

 

 

Každá stvořená věc je sama o sobě neživotná a mrtvá. Je oživena, a získává život tím, že Božství je v ní, a sama je v Božství.

 

Božská láska a moudrost 53

 

 

Protože Bůh je Láska sama, a Moudrost sama, je Život sám.

 

Pravé křesťanské náboženství 39

 

 

Jsme, protože Bůh je.

 

Božská Prozřetelnost 46

 

 

Je pouze jeden život - Pánův život, který do všech vplývá. Je přijímán různými lidmi rozdílným způsobem, podle individuální kvality jejich duše, která je formována životem, který žili ve světě. Život od Pána je životem lásky k celému lidskému pokolení.

 

Nebeská tajemství 6467

 

 

Každá stvořená věc je ze své podstaty přijímatelem Boha ... . Protože je stvořena v Bohu a Boha, je schopna spojení; a protože byla takto stvořena, je analogií, a skrze toto spojení je jako obrazem Boha v zrcadle.

 

Božská láska a moudrost 56

 

 

Dvě věci vytváří podstatu Boha: Láska a Moudrost.

 

Tři věci vytváří podstatu Jeho Lásky:

 

Milovat druhé vně Sebe, toužit být s nimi jedno, a učinit je šťastnými ze Sebe.

 

Stejné tři věci také vytváří podstatu Jeho Moudrosti, protože Láska a Moudrost jsou v Bohu jedním:

 

Zatímco Láska tyto věci chce, Moudrost je uskutečňuje.

 

Pravé křesťanské náboženství 43

 

 

Je zákonem pořádku, že tak dalece, jak člověk přistupuje a přibližuje se Bohu, zcela jako sám od sebe, tak dalece Bůh přistupuje a přibližuje se k člověku, a spojuje se s ním v jeho nejvnitřnější podstatě.

 

Pravé křesťanské náboženství 89

 

 

Čím blíže je člověk spojen s Pánem, tím určitěji se dá sobě být svým vlastním pánem, a přesto tím jasněji rozpoznává, že je Pánův.

 

Božská Prozřetelnost 42

 

 

V člověku existuje spojení s Božstvím, a jeho nejvnitřnější nitro je takové podstaty, že může přijímat Božství - a nejenom jej přijímat, ale také jej učinit sobě vlastním uznáním a láskou, tedy reciprokací. Proto člověk nikdy neumře - protože byl takto vštípen do Božství, a je proto v tom, co je věčné a nekonečné; ne pouze proto, že Božství do něj vplývá, ale také proto, že jej PŘIJÍMÁ.

 

Nebeská tajemství 5114

 

Člověk je stvořen takovým způsobem, že může dosahovat stále těsnějšího spojení s Pánem. Toto spojení se neděje pomocí samotných znalostí, ani pomocí samotné inteligence, dokonce ani pomocí samotné moudrosti, ale ŽIVOTEM PODLE NICH. Čím těsněji je člověk spojen s Pánem, tím moudřejším a šťastnějším se stává.

 

Božská prozřetelnost 32, 34, 37

 

 

Všechny momenty života mají sérii svých důsledků do věčnosti.

 

Nebeská tajemství 4690

 

 

Každý sebenepatrnější moment života zahrnuje sérii důsledků do věčnosti - každý okamžik je novým začátkem pro všechny následující. A tak to je se všemi a s každým jednotlivým momentem života - týká se to jak momentů poznání, tak momentů vůle.

 

Nebeská tajemství 3854

 

 

V pokušeních se člověku zdá, že je ponechán sám sobě, i když to ve skutečnosti není pravda, neboť Bůh je intimně přítomen v jeho nejvnitřnějším bytí, a neustále jej tam udržuje. Proto, když někdo překoná pokušení, vstoupí do ještě UŽŠÍHO spojení s Bohem.

 

Pravé křesťanské náboženství 126

 

 

Božská Prozřetelnost nepracuje se zřetelem k tomu, co je dočasné a pomíjivé, a co má za cíl život člověka na světě, ale se zřetelem na to, zůstává do věčnosti, a co tedy nemá žádný konec.

 

Nebeská tajemství 10 775

 

 

Božská prozřetelnost je i v nejnepatrnějších jednotlivostech, od prvního praménku života člověka, až po ten poslední, a potom ve všem až do věčnosti.

 

Nebeská tajemství 5894

 

 

 

NÁBOŽENSTVÍ A ŽIVOT

 

 

Veškeré náboženství se vztahuje k životu, a životem náboženství je konat dobro.

 

O životě 1

 

 

PRAVÉ KŘESŤANSTVÍ spočívá v tom, že by lidé měli žít v lásce k bližnímu. To znamená, že by měli pracovat k tomu, aby se stali upřímnými, spravedlivými, poctivými. Upřímnost, spravedlnost a dobrotu by měli praktikovat pro tyto hodnoty samé. Tyto hodnoty by měly být ctěny a uctívány jako Božské, protože Božství Pána je v nich, a samotné jsou od Něj. Praví Křesťané tuto pravdu uznávají, když říkají, ze V NICH není nic dobrého, kromě toho, co přichází SESHORA, to je, od Boha. Otázka, zdali lidé jsou či nejsou Křesťané, by měla být zvažována podle toho, JAKÝ ŽIVOT ŽIJÍ.

 

Duchovní deník 5063

 

 

Církev Pána není zde nebo tam, ale je všude. Je uvnitř v místech, kde se církev nachází, stejně tak jako vně, kde je život formován podle zákonitostí charity. Tímto způsobem je církev Pána rozšířena po celé Zemi, avšak přesto je jen JEDNA; neboť když je církev založena na životě, a ne na naukách oddělených od života, církev je jen jedna. Církev Pána je všude po celém světě, přestože specificky pouze tam, kde je Pan uznáván, a kde lidé mají Slovo.

 

Nebeská tajemství 8152 a 10765

 

 

Pánova Církev je rozšířena po celé zeměkouli, a je proto univerzální. Jsou v ní všichni, kteří žijí dobrý život podle své vlastní náboženské víry.

 

Nebe a peklo 328

 

 

Nikdo nemůže žít, pokud nemá uvnitř sebe něco z nevinnosti, charity, a milosrdenství, neboť pouze tyto věci samotné činí život schopný žití.

 

Nebeská tajemství 1050

 

 

Člověk, který žije život lásky a charity, je v neustálé bohoslužbě.

 

Nebeská tajemství 1618

 

 

Pravé uctívání Pána spočívá v životě podle Jeho přikázání. Tím je také pravá láska k Bohu a pravá víra v Něj.

 

Nebeská tajemství 10141

 

 

Pravá charita znamená toužit po tom být užitečný druhým lidem, bez myšlenek na odplatu.

 

Nebeská tajemství 3419

 

 

Když člověk použije pravdu v životě, pravda se stává dobrem.

 

Zjevená Apokalypsa 17

 

 

Láska a moudrost oddělené od užitečného konání jsou pouze imaginací. To znamená, že se nestanou skutečnými, dokud nejsou užity v životě.

 

Zjevená Apokalypsa 875

 

 

Vzhlížet vzhůru, do nebe, znamená nejenom myslet na věci, které jsou nebeské, ale také mít tyto věci za svůj nejvyšší cíl, a milovat je nade všechno ostatní.

 

Nebeská tajemství 7693

 

 

Člověk, u kterého hraji smyslové věci druhořadou roli, je nazýván racionálním, ale člověk, u kterého smyslové věci hrají prvořadou úlohu, se nazývá smyslovým člověkem. Skutečnost, zdali je člověk racionálním nebo smyslovým, však může být těžko posuzována druhými lidmi. Může ji však odhalit člověk sám o sobě, pokud zkoumá své vnitřní já, to znamená tendence své vůle a svých myšlenek. Rozhodnutí, zdali je člověk pouze smyslový, nebo zda je racionální, vychází z JEHO ŽIVOTA; ne však z života tak, jak se jeví, ale z života, jaký OPRAVDU JE.

 

Nebeská tajemství 5128

 

 

Co dělá člověka člověkem, není lidská tvář a lidské tělo, ale moudrost jeho rozumu, a dobro jeho vůle. Jak se tyto vyvíjejí k dokonalosti, tak se i člověk stává více a více člověkem ... Člověk je člověkem do té míry, do které mluví ze zdravého rozumu, a těší se na své místo v nebi; zatím co do té míry, do které mluví z převráceného rozumu, a je připoután na své místo ve světě, je pravdivou lidskou bytostí méně.

 

Pravé křesťanské náboženství 417

 

 

Pokud člověk žije život charity, je v neustálé motlitbě - ne však v modlitbě úst, ale v motlitbě srdce. To, co člověk miluje, je neustále přítomno v jeho myšlenkách, i když si toho není vědom.

 

Vysvětlená Apokalypsa 325

 

 

Motlitba je pravdou v člověku, a člověk je v motlitbě neustále, pokud žije život podle pravdy.

 

Vysvětlená Apokalypsa 493

 

 

ESENCÍ SLUŽBY JE VEŘEJNÉ DOBRO ... Pán nemůže nikoho udržovat v lásce k bližnímu, pokud člověk není v některé lásce pro dobro společenství; a nikdo nemůže být v této lásce, pokud není v lásce sloužení druhým za účelem PROKAZOVÁNÍ SLUŽBY, nebo v lásce sloužení druhým ze ZVYKU SLOUŽIT, a tedy od Pána.

 

Vysvětlená Apokalypsa 1226.7

 

 

SVĚDOMÍ je nová vůle a nové porozumění vštípené Pánem člověku; proto Pánova přítomnost je v člověku podle stupně, kterým miluje dobro a pravdu.

 

Nebeská tajemství 4299

 

 

SVĚDOMÍ JE BOŽÍ PŘÍTOMNOST V ČLOVĚKU.

 

Nebeská tajemství 4299

 

 

Je zákonem Božské Prozřetelnosti, že člověk nemá být donucován vnějšími prostředky k víře a k lásce ve věcech náboženství. Raději by se člověk měl sám sebe přivádět, a někdy i přinucovat, k tomu, aby tyto věci dělal.

 

Božská Prozřetelnost 129

 

 

Do té míry, do které si člověk oškliví zlo, do té míry do něj vstupují dobré pohnutky ... Proto platí, že VYHÝBAT SE ZLU JE KONAT DOBRO.

 

Vysvětlená apokalypsa 803

 

Vše, co je potvrzeno vůlí člověka a zároveň jeho rozumem, zůstává s ním již napořád - ne však tak to, co člověk potvrdí POUZE svým rozumem. To, co proniká POUZE do porozumění samotného, není v člověku, ale zůstává vně člověka - pouze v myšlenkách. Nic do člověka nevchází a není mu přisvojeno, kromě toho, co je přijato jeho vůlí - potom se to stává jeho vlastní životní láskou.

 

Božská prozřetelnost 318

 

 

 

ZLA, která člověk ve svých myšlenkách připouští jako PŘÍPUSTNÉ, se stávají, přesto že je člověk nedělá‚ jeho součástí. Když si člověk myslí, že některé zlo je přípustné, UVOLŇUJE tím své vnitřní zábrany proti tomuto zlu, a je od jeho konání zdržován pouze vnějšími zábranami, které jsou tvořeny různými druhy strachů. Duch tohoto člověka totiž tato ZLA SCHVALUJE, a když vnější zábrany jsou odstraněny, dělá je svobodně; a v době předtím je dělá ve svém duchu.

 

Božská Prozřetelnost 81

 

 

Člověk, který je duchovně otevřený, tak jako jsou andělé v nebi, si nepřeje odvetu zla za spáchané zlo, ale z NEBESKÉ LÁSKY ODPOUŠTÍ. Ví, že Pán chrání ode zla všechny, kteří jsou v dobru, a že je chrání podle dobra, které je v nich. Ví, že by je nemohl ochránit, kdyby ze zla, které na nich bylo spácháno, hořeli nepřátelstvím, nenávistí, a touhou po odplatě, neboť tyto stavy odvracejí ochranu.

 

Vysvětlená apokalypsa 556

 

 

Zla nemohou být odstraněna, dokud nevystoupí najevo. To neznamená, že člověk musí nejprve vykonat nějaké zlo, aby se mohlo vyjevit, ale že se musí zkoumat, své myšlenky stejně tak jako své skutky, a pátrat po tom, co by dělal, kdyby se neobával zákona a ztráty reputace. Měl by se především zaměřit na ta zla, která pokládá ve své duchu za přípustné, a která nepovažuje za hříchy, protože to jsou ta (ty), které stále činí.

 

Božská prozřetelnost 278

 

 

Pokud se člověk zdržuje konání zlých skutků na základě přírodních a morálních zákonů, a NE ZÁROVEŇ na základě duchovních zákonů, je stále vnitřně zlým, protože neví, že zlé věci jsou špatné.

 

O životě 111

 

 

Nikdo nemá vytříbené vnímání toho, co je dobré, požehnané a šťastné, pokud nezažil stavy, kdy zakoušel to, co není dobré, požehnané a šťastné.

 

Nebeská tajemství 2694

 

 

Můj příteli, vyhýbej se zlu a čiň dobro, a věř v Pána celým svým srdcem a celou svou duší. Pán tě potom bude milovat, a dá ti lásku ke konání dobra, a víru ke věření. Potom budeš z lásky činit co je dobré, a z víry, která je důvěrou, budeš věřit. A když v tom vytrváš, vytvoří se vzájemné spojení mezi tebou a Pánem. A toto spojení je tím, co se nazývá spasením a věčným životem.

 

Pravé křesťanské náboženství 484

 

 

 

PRAVDA A MOUDROST

 

 

Pravdy, kterým se člověk učí, jsou jako zrcadlo, ve kterém člověk zří Boha.

 

Pravé křesťanské náboženství 6

 

 

Nikdo není učiněn šťastným pravdami víry, ale dobrem víry.

 

Nebeská tajemství 4984e

 

 

Pravá moudrost spočívá v tom, umět rozpoznat, co je výhodné pro život člověka pro věčnost, a řídit se podle toho. To se děje, když člověk nejen tyto věci zná a chápe, ale také je chce a činí je.


Vysvětlená Apokalypsa 338

 

Učiní-li se pravda hlavním principem života, dobro zůstává zastřené. Avšak když se DOBRO učiní vedoucím principem, PRAVDA JE JASNÁ A ZŘETELNÁ ZE SVÉHO VLASTNÍHO SVĚTLA.

 

Nebeská tajemství 2407e

 

 

Učit pravdu bez dobra je jako nechat procházet slepého, protože pouze DOBRO JE TÍM, CO UČÍ A VEDE, A PRAVDA JE VYUČOVÁNA A VEDENA ... . Dokud pravda není povznesena dobrem, nebo dokud víra není povznesena charitou, není tam nic než temnota.

 

Nebeská tajemství 4844.4

 

 

Víra je pravda přijatá srdcem.

 

Vysvětlená Apokalypsa 813

 

 

Mít víru neznamená pouze věřit, ale také CHTÍT A DĚLAT TO, ČEMU ČLOVĚK VĚŘÍ.

 

Poslední soud 36

 

 

Víra je očima lásky.

 

Nebeská tajemství 3864

 

 

Spasitelná víra, to je víra, která vychází z vnitřního přijetí, nemůže existovat u nikoho, než u těch, kteří ŽIJÍ UŽITEČNÝ ŽIVOT VZÁJEMNÉ PÉČE O DRUHÉ.

 

O víře 24

 

 

Pravda nezáří sama od sebe, protože v ní samotné není nic, co by hořelo. Avšak pravda září od DOBRA, protože DOBRO je jako plamen, který dává světlo.

 

Nebeská tajemství 4742.2

 

 

Člověk, který zná všechna dobra a všechny pravdy - jaké jen člověk může znát - avšak který neodpírá zlu, nezná nic.

 

Vysvětlená Apokalypsa 1180

 

 

Moudrosti člověk dosáhne tehdy, když již nemá žádny zájem porozumět tomu, co je pravdivé  a dobré, ale JE TÍM, co je pravdivé a dobré, MOTIVOVÁN a ŽIJE TÍM; neboť v tom spočívá pravá moudrost.

 

Nebeská tajemství 10225

 

 

Nikdo nemůže být znovuzrozen bez určité znalosti nového, duchovního života, bez znalosti pravd, kterým má být věřeno, a dobra, které má být konáno. Pravda může být poznána pouze na základě zjevení.

 

Nový Jeruzalém a jeho nebeské nauky 177

 

 

Ti, kteří jsou v dobru, a netouží po pravdě, ve skutečnosti nejsou v dobru.

 

Nebeská tajemství 9 206.2

 

 

Člověk dosáhne osvícení, jestliže je v lásce k pravdám pro pravdy samotné, a ne pro sebe a pro svět.

 

Nebeská tajemství 9424

 

 

Není známkou lidské inteligence moci dokázat cokoliv, co člověk chce. Známkou a rysem inteligence je být schopen rozpoznat věci, které jsou pravdivé, jako pravdivé, a věci, které jsou nepravdivé, jako nepravdivé.

 

Pravé křesťanské náboženství 334

 

 

Nikdo necítí a nevidí Božský život ve Slovu, kromě lidí, kteří jsou duchovně otevření, a milují pravdu, když ji čtou. Tito lidé jsou spojeni s Bohem, když čtou Slovo. Něco se důvěrně dotýká při čtení Slova jejich srdce a ducha. To vplývá se světlem do jejich mysli, a přináší svědectví.

 

Zjevená Apokalypsa 200

 

 

Kdokoli usiluje o porozumění duchovním věcem, musí mít v sobě lásku k tomu, co je pravdivé, zakořeněnou v dobru, a musí neustále toužit po poznání toho, co je pravdivé. Tímto způsobem jeho mysl může být osvícena, a může vnímat vnitřní - duchovní - věci v sobě. Avšak ti, kteří necítí potřebu poznat pravdu, přijímají vše, co se naučili z nauk církve, kterou uznávají, protože kněz nebo představený církve jim tak řekl.

 

Nebeská tajemství 5937

 

 

Myšlenky, které pramení z toho, co člověk pozoruje očima, uzavírají jeho porozumění avšak myšlenky, které pramení z porozumění otevírají jeho oči.

 

Božská láska a moudrost 46

 

 

Zlo žádá nepravdy, a dychtivě je uchvacuje, jako by to byly pravdy.

 

Nebeská tajemství 10 648

 

 

 

Pravda se u těch, kteří netouží po dobru, postupně vytrácí.

 

Nebeská tajemství 9207

 

 

I kdyby člověk mohl znát všechny věci, které znají andělé v nebi, nebo kdyby znal všechny věci které jsou v Písmu a které tvoří nauku církve, a dokonce i kdyby znal vše, co kdy moudří lidé napsali a církevní sněmy schválily, a jeho vůle by byla přesto zlá, po smrti by byl viděn jako člověk, který neví nic, protože to, co ví, si zároveň nepřeje.

 

Slovo 29

 

 

Pro lidi je naprosto bezcenné znát spoustu věcí, pokud podle toho, co znají, nežijí. Smyslem poznání je, aby se člověk skrze něj stal dobrým. Když se člověk stane dobrým, má mnohem více než někdo, kdo zná nespočetné věci, a přesto není dobrým. To je proto, že to, co v druhém případě člověk hledá získáváním spousty znalostí, v prvním případě člověk již dávno má.

 

Nebeská tajemství 1110

 

 

 

LÁSKA

 

 

Láska znamená toužit dát to, co je vlastní, druhému; milovat znamená cítit radost druhého jako vlastní radost v sobě.

 

Božská láska a moudrost 47

 

 

Lidé vědí, že existuje taková věc, jako láska, ale nevědí již, co to láska je. Jsou naprosto neznalí skutečnosti, že LÁSKA JE ŽIVOTEM KAŽDÉHO ČLOVĚKA. Není pouze životem celého těla a všech myšlenek člověka, ale je také obsažena ve všech detailech života. Určitou představu toho, jak láska tvoří samotný život, můžeme získat z příkladu tepla Slunce ve světě. Toto teplo je zdrojem života pro vše, co roste na Zemi. Když tepla ubývá, rostlinám je odebírán jejich život a umírají. Stejné je to i s láskou u lidí.

 

Božská láska a moudrost 1 a 3

 

 

Božská láska dosahuje nejenom na dobré, ale i na zlé, a proto ne pouze na ty, kteří jsou v nebi, ale i na ty, kteří jsou v pekle - neboť Bůh je všude a navždy stejný.

 

Pravé křesťanské náboženství 43

 

 

Manželská láska jednoho muže k jedné ženě je drahokamem lidského života.

 

Manželská láska 457

 

 

Manželská láska není ve své podstatě nic jiného, než usilováním dvou být jedním; to je, touhou, aby se dva životy staly jedním životem.

 

Manželská láska 215

 

 

Zejména ten člověk, který miluje dobro, protože je dobré, a pravdu, protože je pravdivá, miluje svého bližního; a to z toho důvodu, že miluje Pána, Který je Dobro samo a Pravda sama. Tímto způsobem má láska k bližnímu nebeský původ.

 

Pravé křesťanské náboženství 419

 

 

Láska má moc pouze skrze moudrost.

 

Pravé křesťanské náboženství 748

 

Veškerá svoboda se vztahuje k lásce, neboť to, co člověk miluje, to činí svobodně. Veškerá svoboda je věc vůle, neboť to, co člověk miluje, to také chce. Protože láska a vůle vytváří život člověka, platí stejné i o jeho svobodě.

 

Nový Jeruzalém a Jeho nebeské nauky 141

 

 

Dokud lidé nejednají podle své vlastní vůle, zůstávají vnitřně neschopni opravdu milovat, což nakonec končí samotnou ztrátou vůle.

 

Božská Prozřetelnost 151

 

 

Existují dvě lásky, ze kterých pochází veškeré dobro a veškerá pravda: LÁSKA K PÁNU, A LÁSKA K BLIŽNÍMU. Stejně tak existují dvě lásky, ze kterých pochází veškeré zlo a nepravda: LÁSKA K SOBĚ SAMÉMU, A LÁSKA K MATERIÁLNÍMU SVĚTU.

 

Nový Jeruzalém a jeho nebeské nauky 59

 

 

Láska k sobě, a láska ke světu, jsou od svého stvoření nebeskými láskami. Jsou láskami přírodního člověka ve službě duchovním láskám, tak jako základy pro dům slouží domu samotnému. Když však v někom láska ke službě Pánu a ke službě bližnímu zcela chybí, potom se láska k sobě a láska ke světu stanou z lásek nebeských láskami pekelnými.

 

Božská láska a moudrost 396

 

 

To, co člověk miluje nade všechny věci, je účelem,  ke kterému vzhlíží při všech věcech, které dělá. Tento účel je v jeho vůli jako neviditelný proud řeky, který jej nese i tehdy, když myslí na jiné věci - neboť to, co člověk miluje, to jej oživuje.

 

Nový Jeruzalém a jeho nebeské nauky 56

 

 

Pravou bohoslužbu neznají ti, kteří o ní smýšlejí výlučně jako o uctívání a motlitbách, nebo jako o věcech, na které člověk myslí a o kterých mluví, a ne zároveň jako o dobrých skutcích konaných z lásky a víry.

 

Nebeská tajemství 10143

 

 

Bůh by měl být ctěn bohoslužbou, a bohoslužba je konána, když je Bůh milován.

 

Nebeská tajemství 3690

 

 

 

ŽIVOT PO SMRTI

 

 

Život pokračuje druhým životem, a smrt je pouze přeměnou.

 

Nebe a peklo 493

 

 

Jestliže chceš být navěky šťastný, poznej a věř, že budeš žít po smrti. Vždy na to pamatuj, protože to je pravda.

 

Nebeská tajemství 8939

 

 

Nebe a peklo jsou v blízkosti lidí, dokonce v NICH samotných. Peklo je ve zlém člověku, a nebe v dobrém. Po smrti každý přichází do toho pekla nebo do toho nebe, se kterým byl vnitřně sdružen, zatímco pobýval ve světě.

 

Nebeská tajemství 8918

 

 

Nebe je konání dobra z dobré vůle, peklo je konání zla ze zlé vůle.

 

Nebeská tajemství 4776

 

 

Nebe spočívá v tom, srdcem cítit touhu po dobru druhých, více než touhu po vlastním dobru, a sloužit druhým z lásky činit je šťastnými, a ne z nějaké sobecké naděje na odměnu.

 

Nebe a peklo 535

 

 

Nebe je takového charakteru, že všichni, kteří dobře žili, ať už byli jakéhokoli náboženského vyznání, tam mají své místo.

 

Božská prozřetelnost 330

 

 

Do té míry, do které citová hnutí, myšlenky a jednání člověka mají za svůj upřímný cíl konání dobra, do té míry je člověk v nebi; avšak do té míry, do které se člověk vědomě rozhodne pro konání zla, do té míry je v pekle.

 

Nebeská tajemství 3645

 

Jakoukoliv duchovní kvalitu člověk získá ve světě, zůstane s ním i po smrti. Ta je potom vylepšována a zdokonalována podle stupně jeho touhy po dobru a pravdě, avšak nikoli za tento stupeň neboť charakter člověka je měřen jeho tužbami.

 

Nebe a peklo 349

 

 

Dvě věci vytvářejí život nebe v člověku: Konání dobra z lásky, a věření pravdám z živé víry.

 

Nový Jeruzalém a jeho nebeské nauky 281

 

 

Život spjatý s nebem není životem vyjmutým ze světa, ale životem ve světě. Život zbožnosti bez života lásky k lidem, což je možné pouze v tomto světě, nevede do nebe – na rozdíl od života lásky, života čestného a spravedlného konání v každém jednotlivém skutku, vyplývajícího z vnitřnějšího zdroje, to je z života nebeského.

 

Nebe a peklo 535

 

Nikdo se nestane andělem, to je, nikdo nepřijde do nebe, pokud s sebou nenese něco z andělského charakteru vytvořeného již v době, kdy pobýval na světě. V tomto charakteru je obsažena znalost cesty (z chození po ní), a chození po cestě (z její znalosti).

 

Božská Prozřetelnost 60

 

 

Protože andělé v nebi jsou v dobru od Pána, netouží po ničem jiném více než po prokazování užitečné služby. To přináší rozkoš do jejich života, a z tohoto užitečného konání zakoušejí blaho a štěstí.

 

Nebeská tajemství 6073 :2

 

 

Aby si člověk mohl osvojit nebeský způsob vnímání sebe sama, musí dělat dobré věci a myslet pravdivě jakoby sám od sebe, avšak zároveň přitom věřit, že veškeré dobro a pravda přicházejí pouze od Pána.

 

Nebeská tajemství 2883

 

 

Po smrti je každý souzen podle svých vlastních skutků; ne takovým způsobem, že by mu byly do podrobností vyjmenovávány, ale tím, že se k nim sám navrací, a jedná stejným způsobem, jako dřív - neboť smrt je pokračováním života.

 

Božská Prozřetelnost 277

 

 

Nikdo není v příštím životě trestán za dědičné zlo, neboť za něj nemůže. Je však trestán za zlo, které učinil vlastní svým způsobem života.

 

Nebe a peklo 342

 

 

Pán nikoho nesoudí jinak než z lásky, neboť touží každého povznést do nebe, a kdyby to bylo možné, až přímo k Sobě. Neboť Pán je Milosrdenství samo a Dobro samo, a ty nemohou nikoho zatratit. Člověk sám je tím, kdo sebe zatracuje, protože odmítá dobro. Jestliže v tělesném životě se člověk zřekne dobra, zřekne se jej i ve druhém životě - a tak se zříká i Pána, protože Pán nemůže být v ničem jiném než v dobru.

 

Nebeská tajemství 2335

 

 

Když tělo již není schopno vykonávat své funkce v přírodním světě, člověku je řečeno, že má umřít. On však přesto neumírá, ale je pouze oddělen svého těla, které mu bylo k užitku na světě. Člověk žije dál; neboť člověk není člověkem mocí svého těla, ale mocí svého ducha. Duch je tím, co v člověku myslí; a myšlenky spojené s citovými popudy jsou tím, co vytváří člověka.

 

Nebe a peklo 445

 

 

Děti přichází ihned po smrti do nebe, kde se jim dostává péče od andělských žen, které, zatímco žily ve světě, milovaly něžně malé děti, a také Boha.

 

Nebe a peklo 332

 

 

 

Závěr

 

 

Kdo byl Emanuel Swedenborg ?  Muž, který pronášel nejvýše pozoruhodná svědectví, týkající se nejvyšších a nejzákladnějších otázek, které si člověk klade Bohu, o životě a o smyslu své existence, s tak naprostou a snad i zarážející jistotou a autoritou ?

 

Četba tvrzení, jaké obsahuje tato knížka, může v člověku vyvolat několik protichůdných reakcí Na jedné straně člověk může být zasažen mocí, krásou a jednoduchou prostotou pravd, pocitem,  že to dává smysl, a že to je přesně to, co již sám dříve cítil ve svém srdci; vyjádření skutečností, které více či méně neuvědoměle žil a uznával ve svém vlastním životě.

 

Na druhou stranu, člověk si klade otázku: Kdo je tím, kdo mi tyto pravdy předkládá, jak je možné, že někdo tvrdí věci, které lidé od nepaměti chtěli znát, avšak nikdy se jich nemohli zcela dobrat ?  Nemáme snad všichni v sobě zakořeněný pocit, že žádný smrtelník nemůže se stoprocentní jistotou sám od sebe objevit žádné absolutní pravdy, že vše, co lidé objevují a na co se odedávna snaží přijít, jsou pouze omezené a relativní skutečnosti, že konečná moudrost je člověku na této zemi skryta ?  Neskrýváme proto v sobě nedůvěru ke všem náboženským vizionářům, a lidem, kteří tvrdí, že znají odpovědi na základní a podstatné otázky?

 

Následující úvahy se týkají tohoto rozporu, který doprovází zdravý kritický nadhled člověka, který je osloven zajímavými myšlenkami a idejemi, avšak který nechce být manipulován, a chce si zachovat svůj vlastní zdravý úsudek.

 

Domnívám se, že pro zjištění důvěryhodnosti jakéhokoliv zdroje tvrzení je nutné podívat se nejprve na osobu a život toho, kdo je pronáší. Pokud někdo tvrdí sebepěknější a sebevznešenější věci, a nežije podle nich, je zcela zřejmé, že vědomě či nevědomě podvádí. Z historických zdrojů se můžeme dozvědět o velkých postavách a myslitelích minulosti, jaký život žili, o co usilovali, co za sebou zanechali - byl to život žitý pro shromažďování bohatství, získávání slávy, moci či příznivců a následovníků, nebo život žitý ve skromnosti a nezištné službě pro ideál ?  Dále je třeba pátrat po tom, jaký vztah měl člověk ke druhým lidem, zdali byl samotářským podivínem, stranícím se pro svou vlastní vizi ostatních lidí, či byl i přes možnou výjimečnost svého charakteru a schopností společenským, otevřeným člověkem, zapojeným do života svých současníků. Jinými slovy, integrita života a vztahy ke svému okolí nám poví mnoho o duševním zdraví a rovnováze člověka, o důvěryhodnosti svědectví, která tento člověk přináší.

 

Není cílem tohoto stručného povídání vypisovat detaily ze života Emanuele Swedenborga, syna švédského biskupa Jespera Swedberga, žijícího v letech 1688 až 1772. Cílem je poskytnout čtenáři letmý pohled na život tohoto pozoruhodného muže, a zamyslet se nad autenticitou jeho učení.

 

Existuje dostatek zdrojů dokumentujících tento život, který Swedenborg zasvětil službě Bohu a lidem. Nejprve jako vědec a filozof, který se stal proslulým po celé Evropě svými spisy v oblasti kosmologie, fyziologie, anatomie, psychologie, metalurgie, politiky a dalších vědních oborů, i konkrétními vynálezy, kterými přispíval praktickým způsobem k usnadňování života svých současníků. Později, ve věku svých 57 let, jako člověk,  který se rozhodl vzdát své úspěšné kariéry vědce a splnit vnitřní výzvu k následování Boha a poslání od Něj. Zanechává svá nedopsaná vědecká pojednání a věnuje se intenzivnímu studiu Bible a jazykům jejích původních textů, řečtině a hebrejštině. Jeho „přerod“ je doprovázen intenzivními duševními stavy a zápasy, během kterých se z člověka, spoléhajícího se a poněkud pyšného na své - poprávu pozoruhodné - intelektuální schopnosti, měl stát člověk oproštěný od sebe sama, a tak připravený pro přijetí pravd, které byl pověřen přijmout a předat lidem.

 

To nás vede k další úvaze: Připustíme-li, že existuje absolutní Pravda, potom tuto Pravdu můžeme přisoudit jako atribut Bohu, a dále můžeme usoudit, že tato Pravda je jediným pravým zdrojem veškerých pravd. Jediným způsobem, jak lidé mohou jakoukoli pravdu obdržet a pochopit, je její „zjevení“ od Boha. ‚Zjeveními“ nejsou pouze „velká“ zjevení proroků zaznamenaná ve Starém Zákoně, či zjevení přinesená samotným Ježíšem, která známe z evangelií Nového Zákona. Individuální „zjevení“ se uskutečňují v životě každého z nás, když přijímáme jakoukoli pravdu do svého života, ať již z pozorování přírody, z konverzace s přáteli, z četby knih, z vlastního rozjímání . . . - na konci každého takového poznání sebemenší pravdy stojí vždy její zdroj - Bůh.

 

Protože žádný člověk nemůže žít bez pravdy,  Bůh nikdy neustane „vlévat“ svou pravdu do života každého člověka. Vývoj lidstva vedoucí k jeho stále hlubšímu ponoření se do pouze zdánlivých skutečností, a odtrženému stále více od pravé skutečnosti života dobra a pravdy, přináší však v určitých dobách nutnost nového, velkého Zjevení. Zjevení, díky kterému může být udrženo spojení lidí se samotným Zdrojem života, Zdrojem lásky a pravdy, a tím může být umožněn postupný návrat lidí k tomuto životu.

 

To nás přivádí k další otázce: Měl-li by Bůh takovýto velkolepý plán - doručení Svého poselství lidstvu, vyspělému za téměř 2 000 let od Jeho vlastního pobytu na Zemi dostatečně k tornu, aby bylo schopno tyto pravdy přijmout - koho by si pro toto nejvýše důležité poslání vyvolil ?  Jaké mimořádné kvality by musel tento člověk splňovat ?  Můžeme usoudit, že by měl být neobyčejně duchovně a nábožensky vyspělý, s hlubokou touhou po poznání, velkolepých rozumových schopností, a zároveň skromný, schopný -  jako pravý Kristův učedník - zapřít sebe sama a zasvětit svůj život službě pro Něj. Nikdy by nesměl zdůrazňovat či vyvyšovat své vlastní jméno a důležitost ... Naopak, tento člověk by musel z hloubky svého srdce a přesvědčení věřit a znát, že veškerá zásluha náleží pouze Tomu, od Koho tyto Pravdy pro dobro celého lidstva přicházejí, a že on sám je pouze Jeho nepatrným služebníkem.

 

Budeme-li pátrat v dějinách po postavách splňujících tato kritéria, zjistíme, že bychom těžko hledali vhodnějšího kandidáta pro toto poslání, než byl Emanuel Swedenborg.

 

Swedenborg své obrovské teologické dílo publikoval, kromě několika posledních svazků, kdy jeho autorství vyšlo najevo, zcela anonymně, a svým vlastním nákladem. Jelikož jeho tvrzení byla pro svou radikálnost nepřijatelná pro současnou státní církev ve Švédsku, byl je nucen vydávat za hranicemi své země, v nábožensky svobodnější Anglii, a sám se vystavit kritice a odmítání. Jeho záměrem však nebylo založení nového náboženské hnutí či církve. Swedenborg naopak doufal, že oficiální církevní činitelé budou schopni rozpoznat pravdivost díla a jeho zdroje, a že přijetí Jeho pravd povede ke změnám ve stávající církvi, a její transformaci na novou, pravou křesťanskou církev.

 

Prozřetelnost však tornu chtěla jinak. V době, kdy Swedenborg umírá, není mnoho lidí, kteří by jeho poselství opravdově přijali. Nelze říct, že by jeho knihy nevzbudily zájem: naopak, i známí myslitelé jako E. Kant v Německu či J. Wesley v Anglii se o ně živě zajímají a spekulují o nich. Jejich vztah k novému učení však zůstává rozporuplný. Teprve později po Swedenborgově smrti nalézáme formující se skupiny lidí, kteří se cítí jeho poselstvím osloveni, překládají svazky psané originálně v latinském jazyce, a věnují se jejich studiu a šířeni. V 19. století existují v mnoha zemích světa různé „literární skupinky“, z nichž některé později cítí nutnost manifestovat své náboženské přesvědčení a vytvořit větší prostor pro jeho svobodné vyjádření vytvořením vlastní náboženské instituce, nazvané „Nová církev“.

 

„Nová církev“, ve své vnější formě, je křesťanskou institucí, opírající se o teologický systém popsaný v náboženských spisech Emanuele Swedenborga. V současné době existuje ve světě několik větví „Nové církve“, z nichž nejrozsáhlejší je americká „General Church of the New Jerusalem“.

 

Náboženství „Nové církve“ není založené na autoritě člověka: jejím základním předpokladem je, že Bůh Sám, kterým je Pán Ježíš Kristus, zjevil Své Pravdy prostřednictvím k tomuto poslání vybraného a připraveného člověka, Emanuele Swedenborga. „Nová církev“ věří, ze toto Zjevení bylo předpověděno v Novém Zákoně jako „druhý příchod Pána na zem“.

 

„Nové“ křesťanství je vnitřně uceleným teologickým systémem, založeným na odkrytém vnitřním smyslu Písma, knih Starého a Nového zákona. Logičnost a vnitřní konzistence tohoto ohromného díla je další indikací jeho pravého původu,  neboť při jeho bližším studiu se sta ne zřejmým,  že žádný člověk by ze své vlastní fantazie nebyl schopný takovéto dílo, formované v průběhu téměř 30 let, stvořit. Dílo Emanuele Swedenborga přináší střídmým, místy až strohým jazykem poselství, po dlouhá staletí ležící ukrytá a lidmi nerozpoznaná v samotném Písmu - neboť znalost, že pod symboly doslovného smyslu Písma, vztahujícímu se ke věcem materiálního světa, se ukrývá vnitřní, duchovní smysl vztahující se ke věcem duchovního světa a Pána samotného, byla lidmi postupně zapomenuta.

 

Díla Emanuele Swedenborga přinášejí lidem zpět tuto ztracenou znalost vztahů mezi skutečnostmi hmotného a duchovního světa. Tímto navrací vnitřní smysl a integritu Písmům, které tradiční křesťanské církve, opírající se pouze o Jejich doslovná sdělení, nebyla schopna udržet. Vyložený vnitřní smysl prastarých, Bohem zjevených pravd tak znovu otevírá stezku, umožňující každému nastoupit tuto neviditelnou, duchovní pouť, vedoucí ke spojení a živému vztahu se vždy přítomným Bohem, Pánem Ježíšem Kristem.

 

 

 

Výběr citátů, použitých v této knize, byl proveden s využitím americké publikace „Tao Of Swedenborg“ autorů Grant R. Schnarr a Erik J.Buss.

 

 

 

Poznámka:

 

Název a číslo za jednotlivými citáty odkazují na konkrétní dílo, a indexovaný odstavec z díla Emanuele Swedenborga.

 

 

Přejete-li si získat další informace o náboženství „nového Křesťanství“ či dílech Emanuele Swedenborga, můžete nás kontaktovat na následujících adresách:

 

 

Rev. Martin - David Krejza, Českých bratří 248, 566 01 Vysoké Mýto, tel. 0468 I 23120

 

Lenka Máchová, Office of Evangelization, General

Church  of the New Jeruzalem, 1100 Cathedral

Road, P.O. Box 743, Bryn Athyn, PA 19009, U.S.A.

tel: 215 - 914 2951

 

E-mail:          ncquest@aol.com

lmachov@newchurch.edu

(Možno komunikovat česky)

 

„Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to nesnesli. Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít.

 

To vše jsem vám říkal v obrazech. Přichází hodina, kdy k vám už nebudu mluvit o Otci v obrazech, ale budu Jej zvěstovat přímo.“

 

Jan 16:12, 13, 25

 

 

 

 

Přes 7000 stran a 3000 obrázků o Vesmírných lidech najdete na internetu:

 

 

www.vesmirni-lide.cz

 

www.vesmirnilide.cz

 

www.andele-svetla.cz

 

www.andelesvetla.cz

 

www.universe-people.cz

 

 

www.universe-people.com

 

www.cosmic-people.com

 

www.angels-light.org

 

www.angels-heaven.org

 

www.ashtar-sheran.org

 

 

www.himmels-engel.de

 

www.angeles-luz.es

 

www.angely-sveta.ru

 

www.anges-lumiere.fr

 

www.angelo-luce.it

 

www.anioly-nieba.pl

 

www.feny-angyalai.hu

 

www.anjos-ceu.eu

 

www.angeli-raja.eu